První seniorský titul mistra republiky si o uplynulém víkendu připsal hráč BC Ponětovice Ondřej Hošek. Juniorský mistr Evropy ve volné hře z roku 2016 ve finále udolal přerovského Miloše Hávu v poměru 109:99. 

Pouhých šest hráčů se zúčastnilo 49. ročníku republikového šampionátu v kádru 47/2 na závodním stole. Pořadatelem akce byl klubu Vital sports z.s. ve své nové herně v Porubě (bývalý prostor BC Poruba). Hráči byli rozděleni do dvou tříčlenných skupin, první dva si zajistili postup do nedělního semifinále.

V sobotu se ve skupinové části hrálo do 175-ti bodů na maximálně 20 náběhů. Skupinu A s přehledem vyhrál Tomáš Cebula z BC Havířov. Cebula porazil domácího Žabenského na 18 náběhů. Ve druhém zápase s Matyášem předvedl Tomáš vůbec nejlepší výkon celého turnaje, když dohrál v 7. náběhu. Druhé postupové místo si zajistil Radek Matyáš z hodonínského klubu. Ve skupině B všichni tři hráči dosáhli na dva body. O postupu rozhodl až generální průměr. Ondřej Hošek se v turnaji zachránil díky výhře v posledním zápase skupiny s Milošem Hávou. Zvítězil 171:137 a průměrově se dostal před Daniela Mikalu z Bohumína. Mikala, který Hoška ve vzájemném zápase porazil, dosáhl na GP 5,10. Hošek díky výhře nad Hávou zahrál GP 6,65. Skupinu vyhrál hráč z Přerova s GP 7,77.

V nedělním semifinále byl blízko velkého překvapení Matyáš. Ten vedl nad favoritem Hávou 62:41. Háva však zápas sérií 38 bodů otočil a nakonec zvítězil 73:96. Druhé semifinále bylo o poznání kvalitnější. Hošek dohrál limit 200 bodů v 17. náběhu. Cebula měl na svém kontě 121 bodů a šel na dohrávku. Sérií 79 bodů se mu povedlo zápas zremizovat. O vítězi tak rozhodl rozstřel. V něm byl úspěšnější Hošek, když zvítězil 5:4.

Po 17. náběhu finálového zápase vedl Háva nad Hoškem 79:99. Ponětovický hráč ale zápas sérií 28 bodů otočil a nakonec na náběhy zvítězil 109:99.

Pro Ondru Hoška je to tak zisk svého prvního seniorského republikového šampionátu.



Konečné pořadí turnaje



Jak je z dosažených výsledků účastníků turnaje patrné, tak je na první pohled vidět velký výkonnostní pokles. Už před turnajem byla na stole otázka, zda toto MČR organizovat, přeložit, či změnit jeho statut. Debatovalo se na úrovni Výkonného výboru či veřejně mezi členy kulečníkové obce. Z hlediska faktu, že turnaje nebyl nominační na žádné ME se nepřihlásil Marek Faus. Z pravidelných účastníků let minulých nehráli Ziogas, Bača A., Kozák, Frieda, Ráček. Chyběli také kvalitní hráči technických disciplín ze severomoravské oblasti. 

Dlouholetí členové sekce karambol (a že je jich většina) si kladou otázku, jak je možné, že nastal takový pokles úrovně technických disciplín (a to nejenom na velkém stole) u nás. Je to pro ně velký šok. Byli zvyklí, že se turnaje v kádrech vyhrávají na 40 generál a v nabitém poli účastníků, krom již zmíněných, se střetnou jména Onderka, Truksa, Stareček, Andrejovský, Vedral a další. Realita posledních dvou, tří sezon je však odlišná. Vina se valí na vedení sekce. Stávající důsledek má však dlouholetý vývoj a souvisí zejména s nastaveným trendem.

Evropská billiardová federace (CEB), jejíž pilířem každou sezonu byly tři evropské šampionáty v technických disciplínách, přišla prvně v roce 2013 s formátem Mistrovství Evropy všech disciplín. CEB v čele s tehdejším prezidentem Rittmanem tvrdil, že nemůže najít pořadatele na jednotlivé akce a tak bude lepším řešením uspořádat jednu velkou akci. A jelikož je taková akce finančně náročná, tak bude pouze jednou za dva roky. K tomu CEB podepsal exkluzivní smlouvu s městem Brandenburg na der Havel o možnosti konání evropského (seniorského) šampionátu pouze na území jejich města. Jelikož není možné mít na takové akci v harmonogramu open turnaje, tak došlo na omezení počtu účastníků. A nejvíc se toto omezení právě dotklo technických disciplín. Čili z 50-60 účastníků otevřených ME bylo najednou ME v kádrech 47/2, 71/2 a jednobandu pro 24 hráčů. Turnaje se odehrávají ve tříčlenných skupinách, první zápas je v 90% případů defacto KO. Toto rozhodnutí byla pro technické disciplíny v Evropě největší ranou. CEB poté přišel s turnaji Grand prix. Nicméně vyjma francouzských hráčů tyto turnaje nebyly pro nikoho zajímavé. Spousta hráčů na turnaje nejela, protože nedostali od své federace finanční podporu. Jedeš přeci na Grand prix, nás zajímá ME. Hráčům TD se tak v podstatě úplně zavřela mezinárodní scéna. Trénovat na turnaje jedenkrát za dva roky ? Proběhly čtyři edice ME Brandenburg. Za tu dobu byly zorganizovány čtyři Grand prix turnaje. Jeden z nich také u nás. A je to nepříjemný pocit, když pořádáte mezinárodní turnaj a ani nenaplníte stanovené pole účastníků. 

Výsledkem těchto posledních osmi let byl samozřejmě pokles úrovně TD i v jednotlivých federacích. Německá liga TD je dnes úplně bez úrovně. Před pár lety neuvěřitelně silná holandská liga v čele s Caudronem, Jaspersem, Leppensem, Niessenem, Tillemanem, Blondeelem, de Bruijnem a dalšími je dnes rovněž čtvrtinová. ME týmů v TD rovněž dost ztratilo na své kvalitě. A jelikož mají v posledních letech i naši hráči poměrně velký rozhled nastal tento pokles i u nás. A jednoduše nenastal díky zásahům vedení sekce. Nastal díky evropskému trendu. 

Je třeba si uvědomit, že v každé organizaci je jakýsi sportovní vrchol. Je nastaveno konkurenční prostředí, které vede k rozvoji nejen hráčské, ale i organizační. V momentu, kdy byla naším dlouholetým vrcholem soutěž, kterou v posledních sezonách vyhrával jeden, dva týmy a to dvě třetiny úspěšnějšího týmu ani mnoho nedaly tréninku, protože to stačilo, tak bylo prostě něco špatně. A špatně byl ten dlouholetý stereotyp, který nás i přes posledních pár lepších let postupně hubí. Proto drtivá většina "těch lepších" hráčů se pravidelně začala na úkor technických disciplín zapojovat do trojbandu na velkém stole. Všimli si něčeho nového, co je znovu dokázalo dostat zpět k tréninku, nabudilo v nich soutěživost a jezdí po turnajích. A že si toho všimlo vedení sekce a chtělo tyto hráče v jejich aktivitě podpořit ? To snad nemůže být ve sportovní organizaci vyčítáno.

Stávající vedení CEB již při svém zvolení v roce 2017 okamžitě přišlo s tím, že chtějí ME ve všech disciplínách pořádat i v sezonách mimo Brandenburg. Bohužel ukazuje se, že je již pro technické pozdě. V této sportovní sezoně se totiž vůbec nepovedlo najít organizátora pro kádry 47/2 a 71/2. Bude pouze v květnu ME v jednobandu. Znovu však pouze se 24 hráči. Dalším faktem je i rozvoj mládeže na evropském poli. Dubnové ME mládeže a 6 přihlášených hráčů na turnaj kadetů ve volné hře a 9 juniorů na volnou na velkém stole. Zatímco na trojband kadetů je naplněno 16-ti členné pole a na trojband juniorů se přihlásilo dokonce 29 hráčů. Takže 5 hráčů se do turnaje vůbec nedostane. A k tomu zrušení pro nás tak úspěšného ME tříčlenných družstev ve volné hře. Nahrazeno dvojicemi v trojbandu a 5-pins. Je tedy patrné, že trojband a 5-pins jsou jednoznačně protlačovány komisí mládeže CEB. A ČMBS jakožto člen CEB na toto musí být ze sportovního pohledu připraveno.

A bylo již chybou, že častokrát zmiňovaná úspěšná trojice v technických disciplínách Hošek-Kozák-Bača nezachytila přechod na trojband o pár let dříve. Ondra byl přímým aktérem vůbec prvního ME kadetů v trojbandu v roce 2012. 17-ti letý Ondra, toho času v plném tréninku technických disciplín, byl svědkem zisku první mezinárodní medaile tehdy 14-ti letého Gwendala Marechala. Začátek francouzského kulečníkového přerodu z technických disciplín na trojband. Od počátku však velmi dobře propracovaného s nastavenými cíli. Znáte nějakého mladého Francouze hrajícího na nejvyšší úrovni TD ? Všichni přešli na trojband. O poznání déle tento razantní krok trval v Holandsku. Ale také přišel. A dokonce před touto sezonou od samotného Sama van Ettena. Svoji hru v technických disciplínách dovedl ve 23 letech téměř k dokonalosti. Ale přesně narazil na hranice úspěchu. V rodné zemi vyhrál vše. Ale co na té mezinárodní scéně. Kolik příležitostí má ? Má cenu pro toto trénovat ? A i když nikdo nemůže vědět, zda-li z něj vyroste stejně dobrý hráč trojbandu, tak stejně zvolil tuto nelehkou cestu. A to mi věřte, že holandská federace KNBB čelí díky těmto rozhodnutím úplně stejné otázce jako my. Jak dál s technickými disciplínami ? Ohromná členská základna, tradice versus nezastavitelný trend. 

Je to tedy nejenom pro naši členskou základnu velká (r)evoluce. Nicméně nemůžeme zůstat někde v dáli mimo dění. A to i na úkor toho jestli v následující dekádě budeme či nebudeme na mezinárodním poli úspěšní. 

Technické disciplíny nezaniknou. Je však třeba, aby naši techničtí hráči měli motivaci hrát a to nejenom ve svém regionu a pravidelně trénovat. A to je velké, palčivé téma naší malé kulečníkové obce. Vyzývám proto k diskuzi.

Libor Bača